Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
sledování sdělovacích prostředků v době koronavirové přináší kromě téměř sportovně pojatého zpravodajství o vývoji pandemie i mnohdy překvapivé informace. Ráno po cestě do práce jsem v rozhlase poslouchal, jak podvodníci řečení „šmejdi“ přišli s novou fintou. Oběti zavolají, že její bankovní účet je ve vážném ohrožení a nechť své peníze převede rychle na jiný bezpečný účet. Ten je samozřejmě jejich a peníze jsou v čudu. Představoval jsem si, jak asi na to přišli. To se tak patrně tajně sešli…:
„Nazdar, Šmejde, jak to jde?“
„Čau, Šmejde, nestojí to za nic. Jak nemůžeme na výletech nabízet hrnce, tak nikoho neokrademe.“
„Mám nápad, Šmejde, budeme podvádět distančně. Normálně jim zavoláme, ať nám rovnou peníze převedou na účet.“
„A proč by to jako měli dělat?“
„Vystrašíme je, že jim chce někdo účet vykrást, trochu je vystresujeme, že musí jednat okamžitě, nabídneme nesmyslné řešení, tedy převod na vlastní konto a penízky jsou doma.“
Samozřejmě, podobný scénář se týká malého procenta naivních nebo hůře orientovaných starších občanů, ale zřejmě i tak má úspěch. Večer jsem se raději díval na televizi, dávali zajímavý pořad o elektromobilitě. Už jsem nějaký čas a kilometry s elektromobily strávil, a tak jsem byl zvědavý, jak se to vyvíjí. Počítal jsem, že pandemie a všeobecný ekonomický marasmus poněkud otupí evropské ambiciózní cíle, ale zjevně jsem se mýlil. Provozní vlastnosti elektromobilů se sice postupně zlepšují, ale dojezd a rychlost a možnosti „tankování“ stále ještě nejsou na úrovni spalovacích motorů. Cena je také přibližně dvojnásobná. Provoz se s odřenýma ušima vyplatí po nějaký dvou stech tisících ujetých kilometrech, a to při započtení všech dotací, výhod a nulového zdanění. To je v případě konvenčních aut a jejich pohonných hmot obrovské a navíc je zásadním zdrojem příjmů států, který bude chybět.
O nákladních automobilech se moc nemluví, byť výrobci pomalu doplňují všechny modelové řady o elektrické verze. Bohužel se zatím hodí toliko k jízdám okolo komína a o dálkové dopravě nemůže být řeč. Ceny jsou rovněž astronomické. Dobíjecí infrastruktura, která je slabým místem i pro osobní vozy, je úplně ve hvězdách. Super výkonné nabíječky pro kamiony a plochy pro jejich instalaci hned tak někdo nevybuduje. Když přihlédneme k realitě, jak bezúspěšně se stát snaží vyřešit chronický nedostatek parkovacích míst pro kamiony, věřit, že se mu jej podaří během několika let zvládnout a ještě instalovat rychlonabíjecí stanice, je bláznovství. Přitom už i pro užitková vozidla se rodí populární ambiciózní cíle, ještě hůře slučitelné s realitou. Ta se potýká kromě infrastruktury především s problémem baterií. Jejich výroba a současně i zdroje surovin pro ni jsou převážně v čínských rukou. Jak se Říši středu nikdy tak zcela nepodařilo dohonit Evropu a Ameriku v technologii výroby klasických automobilů, zdá se, že ve výrobě těch elektrických drží většinu trumfů, které jí velkoryse Západ přenechal. Aby toho nebylo málo, automobilové ekonomické harakiri dobrovolně pácháme v zájmu vznešené myšlenky snížení emisí CO2. Na to ovšem Čína jako jejich největší emitent poněkud rezignovala a suverénně oznámila, že ještě do roku 2030 bude jejich produkci zvyšovat a pokračovat v akcelerující výstavbě uhelných elektráren. Ano, je to ten samý rok, ke kterému mnohé evropské státy chtějí zcela ukončit výrobu spalovacích motorů. Důsledným přechodem na elektromobilitu přijdou evropské kasy ročně o zhruba půl bilionu eur na daních. To si jistě nebudou moci dovolit a spotřební daň na elektřinu je stejně jistá jako konec parkování a jízdy po dálnicích zdarma pro auta se značkami s písmeny EL. Takže Zelený úděl znamená, že zaplatíme víc za něco, co moc nechceme. Nevěřím na konspirační teorie, možná je tento vývoj budoucnosti samovolný a zákonitý, snad ve výsledku pro dobro lidstva. V opačném případě si lze představit, jak se tak asi tajně sešli…:
„Nazdar, Šmejde, jak to jde?“
„Čau, Šmejde, nestojí to za nic…..“
„Mám nápad, Šmejde, vystrašíme je, trochu je vystresujeme, že se musí jednat okamžitě, nabídneme nesmyslné řešení a penízky jsou doma.“
