Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
minule jsme se zde radovali, že odvážný německý ministr dopravy Wissing hodil za pomoci uhlíkově neutrálních paliv vidle do zákazu spalovacích motorů. Nyní můžeme konstatovat, že syntetická paliva jsou povolena a vidle zpět vytaženy a uloženy ve stodole. Vzhledem k tomu, že se zcela vážně uvažuje o zákazu spalovacích motorů i pro letadla, budou syntetická paliva za chvíli vzývat i nejzaťatější ekologové, protože co naplat, bateriovým letadlem na kongresy o emisích CO2 do Dillí či Nev Yorku nedoletíte.
Pochopitelně tento spor o budoucnost naší dopravy a v Evropě dokonce o poslední průmyslový obor, ve kterém máme před ostatním světem navrch, vyvolal v médiích mnoho diskuzí. Pokoušel jsem se jich řadu absolvovat a je to zkušenost věru krušná. Krátké 20minutové rozpravy nutně vedou k brutálnímu zjednodušování, a tak si obě strany zpravidla odříkají své naučené teze a nic nového se nedozvíte. Pak jsou disputace učené, dokonce jsem zaznamenal jednu delší čtyř hodin. Zde většinou na jedné straně coby zastánce stávajících technologií nebo alespoň pozvolného přechodu k bezuhlíkové dopravě sedí postarší vědec, na straně druhé mladý nadšenec do elektromobility, který by naopak ústup od spalovacích motorů podstatně zrychlil. Starší generace vzdělanců má obavy, že násilný přechod k elektromobilitě povede k ekonomickému a hospodářskému úpadku a ve výsledku podstatně zredukuje náš blahobyt, mladší generace nadšenců to považuje za blbost a naopak největší obavy má o zdraví lidstva a celé planety, podlomené stávajícím dopravním modelem. Výsledky těchto debat mají bohužel velmi podobné vyznění jako hádky na facebooku, v internetových diskuzích nebo na parlamentní půdě před vyslovováním nedůvěry vládě. Nikdo nikoho neposlouchá, a byť zaznívá řada zajímavých a závažných argumentů, ztrácí se v množství tezí nepravdivých, zbožných přání, lichých a rádobyvtipných paralel a přirovnání či vyložených lží a nepravd.
Že jde do tuhého, demonstrují varovné hlasy odborníků ze zasažených oborů. Prezidentka německého svazu automobilového průmyslu Hildegard Müllerová varuje, že největší úskalí v dosažení cílů na snižování CO2 je nedostatečná síť rychlonabíjecích stanic a vodíkové infrastruktury. V podstatě totéž kritizuje ředitelka IRU pro prosazování zájmů EU Raluca Marianová která zalitovala, že příležitost pro koordinované zavedení infrastruktury pro nabíjení elektrickým proudem a infrastruktury pro doplňování vodíku byla promarněna. Opět se zdá, že přijímat ambiciózní cíle a určovat šibeniční termíny k jejich naplnění jde vládám o dost lépe než konat.
Aby nám nepuklo srdce ze samých obav, kde se všechna ta elektrická auta dobijí a vodíková načepují, mrkněme se na to, jaká je realita jejich prodejů v EU. Patrně předpokládáte, že prodej dieselových nákladních vozidel zaznamenal v roce 2022 již nepochybně výrazný pokles. Tak to bohužel nikoliv, jejich celkové registrace oproti roku 2021 dokonce vzrostly, a to z 95,9 % na 96,6 %. Zadrhl se totiž prodej vozidel poháněných alternativními palivy, jako je zemní plyn, LPG, biopaliva a etanol. Možná tedy spásou pro zachování spalovacího motoru a dostupné mobility nebude ani tak vyjednaná výjimka pro uhlíkově neutrální syntetická paliva, ale i s přispěním českého předsednictví dohodnutá možnost v roce 2026 posoudit stav příprav na přechod na elektromobilitu a podle toho buď cíl v roce 2035 ponechat, nebo čas na odchod od benzinu a nafty prodloužit.
