Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
ač bychom to přes příval depresivních zpráv možná nečekali, jaro se přece jen opět dostavilo. Začínají se probouzet motýle a včele, naštěstí stále ještě ve volné přírodě a v parcích, na Pražském hradě se jim nepodařilo usadit. Přilétají také tažní ptáci ze severu, zatímco němečtí klimatičtí aktivisté se ve Stuttgartu odlepili ze strategické Bundesstraße 10 a odletěli se zotavit do prázdninového ráje na indonéský ostrov Bali. Bohužel se nemůžeme věnovat pouze těmto pozitivním jarním zprávám, neboť v evropské politice se láme chleba ohledně budoucnosti spalovacích motorů.
Ještě v únoru to vypadalo, že vše poběží jako na drátkách a ambiciózní cíle budou pevně vytyčeny, maximálně vystřídány cíli ještě ambicióznějšími. Evropský parlament stanovil konec spalovacích motorů u osobních automobilů na rok 2035, načež Evropská komise přispěchala s návrhem, že u užitkových vozidel by umíráček měl zazvonit o pět let později. Chybělo už pouze formální hlasování ministrů, když v tom do toho přiletěly poněkud neočekávaně vidle od německého ministra dopravy Wissinga. Důvodem je prý nutnost vzít na milost uhlíkově neutrální syntetická paliva. To samozřejmě zatím nic neznamená, ale na tuto první vlaštovku zdravého rozumu jsme čekali opravdu do hodiny dvanácté. Snad můžeme doufat ve větší hejno, neboť se začínají opatrně ozývat i další ministři, jejichž země jsou silně závislé na automobilovém průmyslu. Polsko, Maďarsko, Itálie i Česko. Protože ani předchozí hlasování Evropského parlamentu nedopadlo nijak jednoznačně a zákaz byl prosazen výsledkem 340 europoslanců pro, 279 proti a 21 se zdrželo, optimisticky doufám, že nadešel čas zlomu. Do vítězství zdravého rozumu je ovšem ještě velmi dlouhá cesta. Podrážděný křik se bezprostředně a velmi silně ozval například od některých automobilek. Do vývoje bateriových vozů nastrkaly miliardy, a teď by tento způsob pohonu měl přijít o slibovaný monopol? Navíc vyrábět méně jednodušších ale podstatně dražších vozidel nezní jako špatný byznys plán. Vždyť všichni říkají, že elektromobily jsou výrobně tak jednoduché, že bude třeba propustit desetitisíce pracovníků. Přes svoji proklamovanou primitivnost jsou ale podstatně dražší, u nákladních vozidel dokonce čtyřikrát.
Ale musí to být stejně odvážný chlapík, ten pan Wissing. Nestojí proti němu pochopitelně pouze byznysové kruhy, ale ze zimní dovolené v tropech se prokazatelně vracejí i někteří aktivisté. V Berlíně například pomazali ropou památník německé ústavy, neboť vláda podle nich málo chrání základy jejich života a svobodu, což činí především používáním oné hnusné ropy. Při pohledu na nejhlasitější odpůrce spalovacích motorů a aut vůbec je patrné, že do značné míry se jedná o generační střet. Platí to ovšem hlavně pro západní země, ve východních zemích jsme na různé pětileté plány poněkud alergičtí. Naopak čeští mladí lidé by německému ministrovi mohli podat pomocnou ruku. Pamatujete se, jak v roce 2010 se Jiří Mádl a Martha Issová rozhodli oslovit mladé lidi, aby se pokusili zvrátit výsledky nadcházejících parlamentních voleb svým vlivem na prarodiče? Učinili tak videem „Přemluv bábu“, v němž naléhali na vrstevníky: „Zajeďte za bábou a dědkem a přemluvte je, aby volili pravici.“ Úplně jsem z téhle kampaně sice nadšen nebyl, nicméně socialistický inženýr z Restaurací a jídelen Paroubek, kterému oprávněně nemohli zapomenout výprask na technoparty, šel následně od válu. Nyní by si tohle mohli zopakovat u našich západních sousedů majících poněkud problémy se zpovykanou mládeží, která si myslí, že elektřina vzniká v zásuvce a létání v letadle a jízdu v autě je třeba zakázat všem, kromě nich samotných. Kampaň by tedy tentokráte nesměřovali na mladé s apelem „Přemluv bábu“, ale naopak by oslovili starší generaci s výzvou „Vysaď svého spratka z auta!“
