Doprava je svým způsobem fascinující záležitost provázející lidstvo od jeho počátků. Mnohdy se ubírá neočekávanými směry, které ovlivňuje nejen vývoj společnosti a technických vědomostí, ale i jednotlivci obdaření někdy mocí, vždy však mimořádnou představivostí. Vizionáři. Jejich vize jsou někdy vysmívány, mnohdy nepochopeny a zapomenuty, jindy realizovány s nadšením a překvapivou rychlostí. Mezi nejvelkolepější jistě patřila vize vyhlášená 25. května 1961 prezidentem USA Johnem F. Kennedym - do konce dekády stanout na povrchu Měsíce a bezpečně se vrátit na Zemi. Splněno v červenci 1969. Do stejného období spadá neméně úžasná vize nadzvukového dopravního letounu Concorde, kterou Británie s Francií stvrdily svým podpisem v roce 1962 a 2. března 1969 první Concorde vzlétl.
Když si představím oproti dnešku téměř zanedbatelný provoz, nepřestává mne fascinovat vize Jana Antonína Bati ze 30. let ‑ vybudovat páteřní dálnici napříč Československem, od Chebu na západě až po východní hranice s Rumunskem. Není divu, že za tímto smělým a ve své době vpravdě vizionářským projektem stál právě Baťa, neboť si uvědomoval a také často prohlašoval, že i „...síla Říma započala před 2 200 lety na silnici Via Appia." Bohužel, z vize zůstalo několik polorozpadlých mostů a my po více než osmdesáti letech stále nejsme schopni dostavět dálniční spojení se svými sousedy v Polsku a Rakousku. Ovšem i dnes máme muže s vizí. Ministr Ťok na začátku letošního roku vyhlásil, že do konce roku 2025 by k polským hranicím měla být hotova hradecká D11 a spojení s Rakouskem zajistí jihočeská D3. Přestože si na to dal zhruba stejný termín jako Kennedy na pilotovaný let na Měsíc či Francouzi s Brity na realizaci nadzvukového Concordu, už teď se mu mnoho lidí s gustem pošklebuje, že stihnout se to nedá ani náhodou. A ještě něco nám slíbil, do roku 2023 by prý mohl být vyřešen letitý problém s nedostatkem parkovišť a u dálnic přibude 1 500 nových parkovacích míst. Když si vzpomenu, jak jsme přesně před deseti lety v souvislosti s jinou, tentokráte poněkud šílenou vizí zeleného ministra Bursíka zavést zákaz jízdy od pátečního poledne do nedělní půlnoci poukazovali na nedostatek zhruba dvou tisícovek parkovacích míst, mám tendenci také se trochu zašklebit. Vize přišla s desetiletým zpožděním a její realizace v našich poměrech je úkol hodný Hérakla. Zabít nemejského lva a lernskou Hydru nebo vyčistit Augiášův chlév a zmocnit se pásu Amazonek se zdá být proti postavení parkovacích ploch pro půl druhého tisíce kamionů jen procházkou růžovým sadem. Navíc je otázkou, jestli pan ministr bude za pár měsíců stále ještě ministrem. Přesto se veškerých posměšků zdržím, vize je na papíře, je zveřejněna a držme jí palce, aby s ní ministr nezůstal sám jak kůl v plotě.
Na naši zemičku ale upřel zrak i daleko věhlasnější profesionální vizionář Elon Musk, zakladatel internetového platebního systému PayPal a kosmické společnosti SpaceX. Ten kromě toho, že úspěšně prodělává na elektromobilech Tesla, vymyslel Hyperloop ‑ koncept přetlakových kapslí pohybujících se rychlostí přes 1 220 km/h podtlakovými trubkovými tunely. V lednu Brno podepsalo dohodu, podle níž je nyní ve hře i Hyperloop mezi Brnem, Prahou a Bratislavou. Místo několikahodinového kodrcání po D1 nás tedy čeká 15 minut v trubce s vakuem. No a teď, který vizionář bude úspěšnější. Jsem optimista a věřím, že Ťokovy vize budou realizovány dříve než ty Muskovy. Jestli ale ne, tak prodávám svou milovanou alfu a začínám šetřit na teslu.
