2018_01
Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
máme za sebou již klasické zimní svátky, kdy se jako obyčejně udržel sníh pouze na vrcholcích našich nejvyšších hor, zatímco v nížinách teploty okolo deseti stupňů připomínaly spíš jaro. Nebylo to poprvé a rozhodně ani naposled a navíc takhle vypadalo a asi i vypadat bude mnoho zim celých. Rozhodně nejsem stoupencem teorií, že návrat ladovských Vánoc přivoláme zákazem spalovacích motorů a přechodem k elektromobilitě, ale nějakou přiměřenější reakci by si tenhle posun ke středomořskému podnebí nepochybně zasloužil. Nezačínejme hned s vysazováním olivových hájů a pomerančových plantáží a začněme s něčím jednodušším, třeba s pneumatikami.
To je oblíbené mediální téma, ale i zde se situace vyvíjí. Pryč už jsou naštěstí reportáže, kdy rozjuchané televizní redaktorky při první sněhové kalamitě přísně zkoumaly na parkovištích kamiony, aby pak zdrceně pronesly na kameru: „Všichni na letních.“ I pod dojmem těchto reportáží zareagovali naši zákonodárci a přijali vcelku osvícené pravidlo, že je povinnost užít zimní pneumatiky v období od 1. listopadu do 30. dubna vždy, pokud se nachází na vozovce souvislá vrstva sněhu, ledu či námraza nebo tyto jevy lze vzhledem ke klimatickým podmínkám očekávat. Pro vozidla nad 3,5 tuny stačí pneumatiky MS na hnací nápravě s hloubkou dezénu 6 mm, pro osobní auta jsou nutná na všechna kola a s hloubkou 4 mm. Od té doby redaktorkám sklaplo, i když se kalamity opakují se stejnou pravidelností, neboť z kamionu žádné obutí rolbu neudělá a český silničář na švýcarský standard v nejbližším tisíciletí patrně také nedosáhne. Zato výrobci se zaradovali, protože od té doby mají všichni dvě sady pneumatik, přičemž tu zimní je třeba vyhodit tak v polovině její životnosti. Ovšem stále jsou zde lidé, kterým to připadá poněkud nehospodárné. A gumaři poslouchají i je. První vlaštovkou byla chytrá pneumatika, která byla napřed půl roku zimní a po náležitém ojetí se z ní stala letní. Slabina byla v tom, že to chtělo ujet tu správnou porci kilometrů, jinak jste se mohli s bohulibým záměrem výrobce rozfázovat a jezdili jste v létě na zimácích a v zimě na letních. Opačně na to jde Michelin, jenž vyvinul pneumatiku letní, která ovšem funguje i v zimě. S nástupem této novinky se začíná přemýšlet nad zažitými mýty, především co se týká hloubky dezénu. Je zajímavé, jak moc v této otázce experti různých zemí tápou. Za dostatečnou hloubku se například v Německu považuje 1,6 mm, v Rumunsku jsou to už 2 mm, ve Slovinsku 3 mm, ale celé 4 mm vyžadují v Chorvatsku, v Rakousku dokonce 5 mm a u nás pro vozidla nad 3,5 tuny 6 mm. To je slušný rozptyl a řidič jedoucí v zimě přes Evropu musí být opravdu ve střehu a nejlépe před každou jízdou obou nové. A to se při pohledu na rtuť teploměru lezoucí na Silvestra přes 10 °C opravdu nechce.
Je jasné, že počasí je vrtošivé a po teplém prosinci může přijít třeba krutý únor plný sněhu, kdy budeme za každý milimetr vzorku vděčni. Nicméně mne přibývající pyramidy jen částečně ojetých zimních pneumatik v garáži začínají trochu znepokojovat a při jejich likvidaci ve sběrném dvoře si nijak ekologicky nepřipadám. A když se světoví klimatologové a státníci byli schopni na Klimatické konferenci v Paříži v roce 2015 do krve pohádat, zda omezit globální oteplování do roku 2100 ve srovnání s předindustriální érou o 2°C, nebo dokonce o celých 1,5°C, možná je čas, aby se evropští odborníci také mrkli na ty milimetry na zimních pneumatikách. Já vím, oproti tání ledovců, vymírání ledních medvědů, koncentraci CO2 v atmosféře a vzestupu hladin oceánů jsou moje rostoucí hory zpola neojetých zimáků problémem veskrze přízemním. Na druhou stranu je tak nějak uchopitelnější než půl stupně Celsia za sto let.
