Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
přes Vánoce i kvůli nepřízni počasí jsem sledoval pohádky a staré reprízované pořady. Bylo jich pravda inflačně moc, takže to ochudilo jejich kouzlo. Jako když je čehokoliv moc. Ve Stuttgartu v Motorworldu mají kromě hotelu V8, kde je nábytek z kusů aut, a nepřeberného množství uložených exkluzivních veteránů také dealerství Lamborghini. Když jsem tam byl očumovat, letěla u nich zrovna jedovatě zelená a oranžová barva, jenže na ploše jich bylo vedle sebe v tomto extravagantním provedení vyskládáno asi dvacet a můžu vám říct, že v té době mi nic nepřipadalo obyčejnější a nudnější než svítivě zelené lambo. Stejné pocity jsem měl v Engine Classic Cars Gallery v outletovém centru na dohled ruzyňského letiště. Tam kromě desítek butiků s poněkud módně prošlým oblečením má developer, obchodník a milovník starých aut Radek Pokorný uskladněno na 150 veteránů. Většina je na volně přístupných plochách, některé v renovační dílně, na další se můžete kouknout přes sklo v obrovských halách. Dokonce si řadu z nich můžete i koupit, takže zatímco vaše drahá polovička vybírá mezi youngtimerovými svetříky, vy můžete utrácet za youngtimery plechové. Ale zpět k množství. Pokud jde o auta různých značek, je to ohromná zábava. Ovšem u haly snad s padesátkou devětsetjedenáctek to začíná být trochu otrava. A nejen proto, že designéři porsche za desítky let příliš nepokročili. Samozřejmě při detailnější pozorné prohlídce zde objevíte skvosty trvale zapsané do historie automobilismu, ale když je něčeho moc…
A stejně tak to je s těmi pohádkami a starými filmy, když si uděláte čas a dáte si trochu záležet s výběrem, znovu objevíte moudra a perličky, které by měly být součástí světového kulturního dědictví. Tak třeba v pohádce Tři veteráni Pankrác komentuje Bimbácovo vojenské třeštění slovy: „To nejhorší, co může mužskýho potkat je, když chce spasit svět klackem.“ V naší genderově vyvážené současnosti, jak dokazuje Greta Thunbergová, nám může touhou spasit svět klidně zavařit i ženská a nemusí k tomu mít klacek, stejně dobře poslouží plynný kysličník uhličitý. Podobně univerzální poselství jsem zaznamenal i z úst Darka Vostřela v legendárním černobílém seriálu Jaroslava Dietla Píseň pro Rudolfa lll. z roku 1967. V něm si kromě starých písniček přijdete i na množství úžasných starých aut, náklaďáků a autobusů. Na tehdejší dobu velkorysá produkce totiž točila převážně v tuzemských exteriérech, kde se míhají tatrovky, pragovky či erťáky jak na přehlídce veteránů. V jednom dílu zde ovšem také perlí řezník Rudolf, který před dcerou „Janžurkou“ obhajuje svou změnu názorů slovy: „Někdy se stává, že člověk něco začne, přesvědčí o tom toho druhýho nebo spoustu druhejch a pak přijde na to, že je přesvědčil o něčem špatným. A teď jde o to umět to včas zastavit, včas se přiznat, že jsem se zmejlil…. a nebát se, že mi to zastavení zlomí vaz.“
Možná to takto na papíře vypadá jako banální pravdy, leč málokdo se jimi v reálném životě řídí. Nebo jste snad zaznamenali, že třeba používání biopaliv, které místo snížení CO2 přineslo jeho zvýšení, devastaci pralesů, hladomor v třetím světě a moře vyhozených peněz, někdo zastavil? Nebo snad Markelová nahlédla, že v Německu tsunami nehrozí a odvolala zavírání atomových elektráren? Myslíte snad, že Leyenová a Timmermans přehodnotí své snahy o uvržení Evropy do energetické krize a následné hospodářské bezvýznamnosti, když si přečtou, že zatím vedly pouze k tomu, že OPEC pro letošní rok počítá vytěžit nejvíce ropy v historii, překonávající i rekordní rok 2019 a Rusko zvýšilo její těžbu o 2 % již vloni? Děje se tak z důvodů zvýšené spotřeby v Číně, Indii a USA, tedy těch států, které se na sebemrskačské klimatické konference většinou vůbec neobtěžují a jejichž emise řádově překonávají sedmiprocentní příspěvek EU.
Bohužel se zdá, že Greta svým mediálně slavným záškoláctvím zanedbala nejen výuku, ale s mnoha dalšími i pohádky, jejichž pozorným sledováním se lze vyvarovat řadě v historii se opakujících chyb.
Martin Felix
