Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
jednou jsem se zde podivoval, s jakou ochotou, ba přímo nadšením se lidé na silnici vzájemně natáčí a s pomocí sociálních sítí pak žalují na druhé. Ne, že by se v provozu neděly prasárny zasluhující veřejné pranýřování, amatérské záběry však nikdy nevypovídají o kontextu příběhu. Těžko se navíc u nich zjišťuje přesné místo a čas a vůbec trpí tolika nedokonalostmi, že kdyby policie produkovala takový důkazní materiál, asi by žádné pokuty nevybrala. Jenže společenský tlak na základě lynče sociálních sítí i soudy přesvědčí, že je třeba si ten chybějící kontext doplnit a exemplárně trestat. Vzpomeňte na příběh českého kamioňáka, který v Německu předjížděl jak hovado přes plnou čáru a málem vytlačil protijedoucí autobus. Že to byl manévr hodný naprostého idiota nebo asociála, o tom netřeba polemizovat. Ovšem, přestože nedošlo k jakékoliv kolizi a újmě, německá prokuratura to vyhodnotila jako pokus o vraždu a řidiči hrozil až doživotní trest vězení. Naštěstí to dopadlo civilizovaněji, ale poučení z facebookové závislosti německých státních orgánů činných v trestním řízení si zdaleka všichni nevzali.
Určitě ne pan Passer, který si jízdou se svým Bugatti Chiron upletl na sebe bič takřka v profesionální kvalitě. Asi ho nenapadlo, že když po téměř prázdné německé dálnici s neomezenou rychlostí pojede německým autem rychlostí o 3 km/h nižší, než je jeho rychlost konstrukční, a nikoho přitom neohrozí, stejně bude průšvih. Pravda, ta dosažená rychlost byla 417 km/h, ale tak už to holt koncern VW vyrobil a určitě, když platil u pokladny sedmdesát mega, mu neřekli: „Ale hlavně nezkoušejte, pane Passer, jestli to skutečně jede tak rychle, jak se všude chlubíme.“ Tak jasně, že to nebyl nejchytřejší nápad, ale na první pohled to vypadá, že zcela legální. Jenže to by to nesměly vzít do ruky místní vyšetřovací orgány, o kterých my už víme, že rády podléhají voláním sociálních sítí. To by bylo, aby se nám tady proháněli čeští milionáři! Kobra 11 sice zaspala i se Simírem, ale video dodali sami a v docela dobré kvalitě. A z toho je jasně patrné, že šlo o nelegální závody. Sice tam byli sami, ale chtěli jet co nejrychleji, a kdo chce jet nejrychleji, je ilegální závodník a jde na dva roky do basy. Tak prosté to je. Uvidíme, jak to dopadne, protože cesty práva jsou bohužel stále poněkud nevyzpytatelné, a to i v tak civilizovaných krajích, jako je Evropa.
A proto je dobře, že začátkem února začala platit nová, přesně definovaná pravidla pro vysílání pracovníků v silniční dopravě, která nastavil Silniční balíček. Udělal totiž pořádek v poněkud nejednotném výkladu pravidel stávajících. Už je to téměř osm let, co překvapil německý zákon MiLoG, požadující i po všech zahraničních dopravcích plnění místních pracovněprávních předpisů, včetně minimální mzdy. Nepokrytě ochranářský nápad se začal lavinovitě šířit bohatšími západními zeměmi, s cílem potlačit absurdním množstvím byrokracie a hrozbou drakonických pokut levnější konkurenci z východu. ČESMAD BOHEMIA se okamžitě zapojil do mezinárodních jednání probíhajících na nejvyšší úrovni a s kompetentní a účinnou podporou státních orgánů několikaletý lobbing v evropských strukturách dospěl k přijetí Silničního balíčku. Ten právě díky rozsáhlé výjimce z uplatňování směrnice o vysílání pracovníků pro řidiče mezinárodní silniční dopravy můžeme označit za pozitivní pro české dopravce. Samozřejmě až praxe ukáže, jak budou kontrolní orgány k dodržování pravidel ustanovených Balíčkem přistupovat a s jakým nasazením je vynucovat. Ale dobře napsaná pravidla platná pro všechny stejně jsou základ. Přepadne‑li vás však neodolatelné nutkání natočit sebe nebo svého bližního při nějaké furiantské akci a pochlubit se tím na sociálních sítích, stejně bych doporučil to důkladně zvážit.