Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
minule jsem se zde pohoršoval nad nápadem ztrojnásobit současnou výšku pokut. Jedním z důvodů je to, že utahování šroubů se děje vždy pouze jedním směrem a snahy povolovat se u nás nenosí. Jednou jsme uzákonili na dálnici 130 km/h, takže ministr i prezident se proti stopadesátce postaví celým svým majestátem. Jednou jsme zavedli absolutní nulu u alkoholu, takže radši budeme kriminalizovat zbytkovou desetinu promile po švestkovém kompotu, než aby nám národ začal chlastat za volantem. Co za volantem, jednou jsme řekli, že ani za řídítky, a proto si už nikdy vyprahlý cyklista nedá ani desítku. Pravda, biker trefený ve stokilometrové rychlosti během svého následného letu ohrožuje i ostatní účastníky silničního provozu, jinak však ho tato přísnost chrání pomocí hrozby desetitisícovou pokutou toliko sama před sebou.
Mám zde ovšem malý příklad, že to někdy s velkým úsilím a diplomacií jde i obráceně a šrouby se dají malinko povolit. Protože pod zákonem v době, kdy toto píšu, chybí ještě podpis hlavy státu, měl bych to raději zašeptat, nebo to alespoň napíšu malým písmem. Právě schválená novela zákona o pozemních komunikacích ruší šestitisícový poplatek za vážení a dokonce i tři body za přetížení. To je docela významný úspěch ČESMADu BOHEMIA a řidičům i jejich zaměstnavatelům by měl ulehčit v situacích, kdy jsou voláni k zodpovědnosti za přestupky, které nemohou mnohdy ani reálně ovlivnit. Možná už stát konečně pochopil, že další peníze od občanů ani nepotřebuje, protože je neumí utratit. Psali jsme to zde předloni, psali jsme to také vloni a napsat to můžeme zase: vypadá to, že Česko nevyčerpá 12 miliard korun z Operačního programu Doprava. Nepřipravili jsme žádné stavby, a tak evropské peníze necháme pro chudší a potřebnější, třeba pro Německo. Pikantní je, že propadnutá částka nápadně vždy připomíná tu, kterou stát z dopravců vydojil pomocí elektronického mýta. Prostě máme moc peněz. Nápady, co s nimi udělat, se tedy už také objevily. Například odpustit Českým drahám poplatky za dopravní cestu pro ty nešťastné vozové zásilky, pod jejichž knutou tolik trpí. To dá rozum, když nám silniční doprava solí tolik, že kvůli tomu nevyčerpáme evropské peníze, dáme to na železnici. Že to všechno s těmi penězi vypadá nepochopitelně nebo spíš neuvěřitelně? Znovu jsem se tedy kouknul do novin a zrovna tam ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury objasňoval, že letos v něm na stavby chybí přes dvě miliardy, na příští rok šestnáct a na přespříští šestadvacet miliard na již přichystané dopravní stavby. Takže je to jasné. Hraní si s čísly nemá cenu sledovat a už vůbec není vhodné z toho něco usuzovat. Jediné, co je jisté, je, že tlak na zvyšování mýtného pro silniční nákladní dopravu bude setrvalý.