Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
někdy se v běhu let a staletí stane, že lidstvo již jednou objevenou technologii či vynález zapomene a znovu se vynoří až po dlouhé době. Prý se to přihodilo i s pilou, s níž zde v mladší době železné zhruba čtyři století před naším letopočtem zdatně operovali Keltové. Po vyhnání či rozpuštění mezi germánské kmeny se pila nějak ztratila a znovuobjevila se až o řadu století později. No, je to tak dávno, že přesného datování se nedopátráte ani v hlubinách internetu, ale já mám i úplně novou zkušenost. Znovuobjevil jsem gramofon. Ten sice nebyl zcela zapomenut, ale pomineme‑li fajnšmekrovské kousky za statisíce, jako spotřební produkt elektronického průmyslu nebyl nijak vyvíjen. Stalo se tak, že můj docela drahý nový gramofon sice splňuje veškeré náročné estetické požadavky, jako je esovitě zahnuté raménko přenosky, talíř se stroboskopickým efektem a kupa závažíček, funkčně je však daleko jednodušší nebo spíš horší, než byly běžné české přístroje, které mi před třiceti lety sloužily jako učební pomůcka. Stejně tak dnes vylisované desky jsou těžší, silnější a spíš připomínají svým provedením ty, ze kterých při rychlosti 78 otáček za minutu promlouvá Spejbl a Hurvínek v podání Josefa Skupy. A zdá se, že podobným vývojem si projde i náš automobilový průmysl.
K zapomnění zdá se býti odsouzen motor spalovací a k nové slávě probuzen elektromobil, který byl sto let přehlížen a jeho vývoj probíhal spíš v hračkách pro děti. A bohužel je to stále vidět. Na konci 19. století, ještě vůbec nebylo jisté, jaká technologie opanuje nadcházející století automobilismu. Za otce zakladatele jsou sice považováni Karl Benz (1844 ‑ 1929) a Gottlieb Daimler (1834 ‑ 1900), kteří takřka ve stejnou dobu postavili každý svůj již v praxi použitelný spalovací motor, jenže… Jenže už v roce 1899 Belgičan Camille Jenatzy jako první překonal magickou rychlost 100 kilometrů v hodině, ale pozor, bylo to v elektromobilu. Hned tři roky na to elektromobil Torpédo KID dosáhl rychlosti téměř 170 km/h. Pak tyto úspěchy zastínil problém s uchováváním elektrické energie v bateriích a automobily s motory s vnitřním spalováním opanovaly scénu. Za sto let svého vývoje dosáhly neuvěřitelných výkonů, dramaticky se zvýšila jejich účinnost a naopak zmenšily negativní dopady na životní prostředí. A proto byly prohlášeny za původce všeho zla a rozhodlo se o jejich nahrazování zatím značně nedokonalými a drahými elektromobily. Jistě, je zde globální oteplování (nebo alespoň do letošního května bylo), za nímž údajně strojí produkce CO2. Ale máme zde další „jenže“. Kdybychom v Evropě přes noc nahradili všechna vozidla na benzin a naftu elektromobily, ušetřilo by se tím závratných 0,4 % emisí CO2. Připadá vám to číslo podezřelé? Bohužel, president Evropské asociace dodavatelů pro automobilový průmysl (CLEPA) Roberto Vavassori ho umí docela přesvědčivě zdůvodnit: „Evropa je zodpovědná za 10 % celosvětových emisí CO2, zatímco Čína, USA a Indie produkují 66 %. Dále víme, že automobilová doprava se na celosvětových emisích oxidu uhličitého podílí 7 %. Takže pokud bychom během jednoho dne elektrifikovali celou Evropu, ušetříme každoročně 0,7 % emisí CO2. Tento výsledek ale bude pravděpodobně mnohem menší v důsledku použití fosilních paliv při výrobě elektřiny. Takže množství emisí CO2 klesne až na nepodstatných 0,4 %.“
Není tedy vyloučeno, že ani sláva elektromobilů neporoste do nebe. I když dnes řada měst ohlašuje termíny, kdy zakážou vjezd automobilů se spalovacími motory, Greta chodí dál za školu a Praha 7 vyhlásila stav klimatické nouze, čas spalovacích motorů se zase jednou možná vrátí. Po zkušenostech s novým gramofonem se hodlám lépe připravit. Vždyť takový ikonický šestiválec Busso, nebo i leckterá V8 se dají ještě dnes pořídit za zlomek ceny elektromobilu a u dědečka ve stodole překážet nebudou.
