Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
nemůžu si pomoci, ale stále mám rád francouzské komedie ze sedmdesátých let. Louis de Funès se svými četníky nebo marným bojem s Fantomasem, Les Charlots, kteří coby bažanti opravdu nejsou příliš kompatibilní s vojenským životem, nebo Sedmá rota účtující humorem s nepříliš slavnou účastí Francie ve druhé světové válce. Když se některý z těchto filmů objeví v televizi, rád si ho dám znovu, je mi zase třináct a Francie je opět ta prosluněná země plná krásných dívek a hrdinů, co se neberou příliš vážně. Poslední dobou však ze země galského kohouta nějak zvlášť velká porce legrace nepřichází.
Boj s oteplováním klimatu tam berou věru vážně. Jejich sněmovnou prošel klimatický zákon, který se hodlá docela razantně vypořádat se spalovacími motory. Bude na ně zakázána reklama, omezí se jim rychlost na dálnicích, zakáže vjezd do měst a dokonce by do roku 2040 měly úplně zmizet užitkové vozy poháněné naftou nebo benzinem. Má to ještě schválit senát, ale už teď se ozývají hlasy, že je to málo radikální. No jo, když se kamiony nepodařilo zlikvidovat pomocí srandovních žlutých nálepek varujících před mrtvým úhlem, musí se na to zákonem. Ale nedivme se, že je Paříž tak radikální, vždyť v této metropoli byla v prosinci 2015 slavnostně přijata Pařížská dohoda. V jejím rámci se i ČR jako člen EU přihlásila s ostatními členskými státy EU k závazku společně snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990. Aby tohoto ambiciózního cíle bylo dosaženo, je nepochybně zásadní snížit esúvéčkám rychlost na 110 km/h a zakázat na ně reklamu. Má to tedy háček, že Čína coby suverénně největší producent emisí CO2 s téměř třetinovým podílem je hodlá do roku 2030 ještě zvyšovat, dvojka v produkci CO2 USA od dohody odstupují nebo k ní zas přistupují podle prezidenta, který zrovna sedí v Bílém domě, do třetího v pořadí Indie nikdo nevidí a čtvrté Rusko podle informací na webu Ministerstva životního prostředí smluvní stranou vůbec není. Ale možná ani všichni Francouzi tak docela s touhle dohodou nesouzní. Proč by jinak nový Citroën C4 vypadal jako SUV a chrlil do atmosféry CO2 ze svého tříválce hned dvěma výfuky?
Holt jedna věc je naordinovat druhým úsporná opatření a druhá zříci se vlastních požitků. Na ilustrativní případ třeskutého pokrytectví se můžeme podívat hned do Evropského parlamentu, ze kterého všechny ty ambiciózní cíle vypadávají. Evropský parlament se musí dvanáctkrát do roka stěhovat z Bruselu do Štrasburku. Činí tak s celým svým ansámblem čítajícím asi 15 000 lidí. Odhadem při tom vypustí asi 19 tisíc tun CO2 a stojí to na naše peníze nějakých šest miliard korun. Na jeho obhajobu je třeba uvést, že se to už asi deset let snaží zrušit, ale stále mu do toho jedna země hází vidle, pardon veto. Nebudeme asi překvapeni, že upustit od nesmyslného stěhování z prestižních důvodů odmítá právě Francie.
Že je budoucnost bezuhlíkové dopravy třeba vidět komplexně a ne pouze prismatem baterek, upozorňuje výzva Green compact, kterou vyslala do světa Mezinárodní unie silniční dopravy IRU a ke které se rovněž ČESMAD BOHEMIA připojuje. K dekarbonizaci silniční dopravy vede využívání i dalších alternativních paliv, kromě elektřiny, zapojení států do budování jejich infrastruktury, vylepšování vlastností stávajících vozidel i dovedností jejich řidičů, podpora hromadné přepravy osob, a to na místní, národní, regionální i globální úrovni. S vaničkou se ovšem nesmí vylít i dítě a musí být zachována dostupnost dopravy pro celou společnost. Nějak tam mezi řádky čtu, že by se v rámci té dekarbonizace mohlo zrušit i to pravidelné měsíční stěhování Evropského parlamentu mezi Belgií a Francií. Ale možná to Francouzi sabotují, protože se o tom chystají natočit zas nějakou skvělou komedii.
