Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
je tomu již patnáct let, kdy v České republice byl spuštěn systém elektronického mýta. Ještě o dva roky dřív se o to pokusilo Německo, kde se to kupodivu na první dobrou nepovedlo a jezdilo se rok zcela zdarma. Pak už mýtné systémy rostly v jednotlivých evropských státech jako houby po dešti. Když se na základě evropské Směrnice 2004/52/ES začala tato novinka připravovat, podivoval jsem se zde na stránkách Transport magazínu, proč se na to jde tak draze a složitě, když by se stejné peníze s nulovými náklady vybraly zvýšením spotřební daně na naftu. Tu už si ani tenkrát nikdo nelil do kamen, a tak by na infrastrukturu tímto způsobem přitekly peníze i bez nákladných mýtných systémů. Proporčně víc od toho, kdo víc jezdí i kdo víc váží a ničí silnici, protože náklaďák pochopitelně spotřebuje násobně více litrů nafty než lehčí osobák. Ne, že by se snad v Bruselu zabývali mými úvodníky, ale podobně naivní návrhy mělo zřejmě víc lidí, a tak se nám dostalo vysvětlení, proč to nejde a proč se elektronické mýto vyplatí. Zvýšit spotřební daň prý nelze, neboť každý stát si ji určuje sám. My sami si svou daň zvýšit nemůžeme, protože bychom ztratili konkurenceschopnost a tranzit by tankoval jinde. Ale hlavně! Je to kvůli Spravedlnosti. Výše mýta totiž spravedlivě odráží náklady na vybudování a údržbu infrastruktury, a proto bude jen na dálnicích, může zohlednit velikost vozidla i jeho ohleduplnost k životnímu prostředí a navíc budeme jeho pomocí moci regulovat dopravní toky. Nutno dodat, že od té doby urazila Spravedlnost pěkný kus cesty.
Žádná regulace se nekoná, protože to nefunguje, viz naše páteční zvýšené sazby. Neplatí se už jen za dálnice, ale všude možně. Jen u nás se v červenci rozšířily zpoplatněné úseky o 373 km silnic prvních tříd. Neplatí se jen náklady na vybudování a provoz infrastruktury, ale i za externality – od roku 2021 tedy platíme víc za znečištění a hluk. Také spotřební daň doznala velkých změn. Zde je třeba přiznat zásluhy našim ministrům, že na bezprecedentní nárůst cen nafty a benzinu reagovali poměrně svižně snížením daně na minimum požadované evropskou směrnicí s tím, že u nafty nejspíš toto snížení bude natrvalo. Podobně se zachovala i většina okolních států. Jeden by tedy předpokládal, že když už platíme skoro za všechny silnice a spotřebku máme skoro všichni stejnou, mohlo by se konečně začít uvažovat o mém původním nápadu a přestat utrácet stovky miliard za provoz mýtných systémů, které navzdory evropské směrnici stále nejsou kompatibilní, a vybrat ty peníze jednodušeji, třeba zvýšením stanoveného minima. To je samozřejmě jen taková legrace a všichni víme, že jakékoliv podobné úvahy jsou nerealizovatelné. Vždyť smyslem je vybrat a přerozdělovat. A že by na tom mohl něco změnit i hrozící další růst cen a následná energetická chudoba? Naopak, je připraveno další zdanění dopravy, tentokráte formou emisních povolenek. Absurdně nejdřív pro užitková vozidla, která nemají plnohodnotnou náhradu za spalovací motory. To by se mohlo údajně realizovat třeba tím, že náklaďák si za naftu zaplatí třeba o pětikačku víc než osobák, neboť těch je víc a sedí v nich víc voličů. Pumpaři od Zlaté podkovy se už těší na návrat starých dobrých časů. Jenže teď to bude v obráceném gardu. Šoféři socialistických podniků už nebudou levně prostřednictvím pumpařů nabízet poukázky na naftu soukromníkům, naopak levnou naftou budou pod rukou prodávat kapitalistům soukromí majitelé oktávek f tédéíčku.
Abychom neupadli úplně do depresí, přece jen se na tomto temném nebi vznáší alespoň jedna malá vlaštovka v podobě silniční daně. Ta je sice také snížena na minimum, ale zrušit se kvůli evropské legislativě zcela nedá. O změnu příslušné směrnice na naši žádost ministr Kupka v Bruselu usiluje. Věřme, že bude dost razantní a uspěje. Argumentem by kromě současné drahoty mělo být i to, že v Česku je nyní již zpoplatněno mýtem více silnic I. třídy (celkem 1 470 km) než dálnic, takže tam platíme dvakrát. A když už se to všechno zavádělo kvůli té Spravedlnosti…?!
