2018_10
Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky a mohu vám sdělit, že pan prezident můj návrh na přijetí demise ministrů přijal... Pardon, nějak se mi to popletlo a chtěl jsem napsat, že se právě vracím z Hannoveru od výrobců užitkových automobilů a mohu vám sdělit, že automobilky evropské návrhy, směřující k demisi spalovacích motorů, přijaly. Tedy alespoň se tak tváří. Abychom hned ze začátku nebyli nespravedliví, klidně zde můžeme slovo evropské nahradit za světové. Motory spalující benzín a zejména naftu se dostávají pod tlak v ekonomicky spořádaných zemích celého světa. Jiná situace je jistě v některých zemích Afriky, dosud kladoucích při transportu důraz na velbloudy, v Severní Korey, kde automobily silnice ještě tak docela neucpaly, nebo na Kubě jedoucí si svoji pohodičku v amerikách z padesátých let. Všude jinde je automobilový puč na spadnutí.
Před několika lety jsme v Hannoveru na IAA zažili opojení hybridy. Kdo neměl nějaké to auto, kde se spalovacím motorem spolupracuje elektrický, jako by nebyl. Pravda, bylo to drahé, k použití pro většinu nákladních přeprav nesmyslné a také to nikdo nekupoval. Ale doba si to žádala. Pak se to trošičku uklidnilo a výrobci se vcelku sympaticky zaměřili především na prezentaci snižování celkových nákladů na provoz a vlastnictví vozidla. Nyní nás zcela pohltila doba elektrická. Není to jen pod tlakem politiků, byť ten je rozhodující, ale lid je ochoten strkat do zásuvky cokoli, o čem by před nedávnem ani nepřemýšlel. Nabíjíme přes noc hodinky, nabíjíme koloběžky, nabíjíme elektrokola a prý budeme nabíjet i náklaďáky. Vždyť je to tak ekologické, elektřina přece vůbec nesmrdí, nečoudí a není ani vidět. A kde se bere? No přece ze zásuvky. A baterky? Ty se pro páníčka přece kupují v obchodě. Jsme jako pětileté děti.
Takže tak, všichni výrobci měli na stáncích něco elektrického. Od dodávek přes autobusy až po velká nákladní vozidla. Myslí to vážně, bude to někdo kupovat? Symptomatické je uvedení na trh nového VW Crafter a jeho elektrického klonu. Představení konvenční dodávky předcházela řada novinářských prezentací, k dispozici byla hned po zahájení výroby paleta testovacích vozidel. Však jste to mohli vidět i na stránkách Transport magazínu. Na představení e‑varianty ovšem byli pozváni pouze novináři s lifestylových médií. To dává smysl. Prezentovat elektrickou dodávku, která je více než dvakrát dražší než naftová a dá se s ní jezdit leda tak okolo komína, nemá cenu dopravcům, kterým slouží k obživě. To v časopise o zdravém životním stylu si článeček o báječném čistém vozidle jistě své čtenáře najde.
Zatím zdravý rozum elektromobily nechává na okraji zájmu spotřebitelů, v horečné činnosti je ovšem rozum politiků. 3. října europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého budou muset od roku 2030 nově vyrobená auta vypouštět o 40 procent CO2 méně, než stanoví norma pro rok 2021. To se zatím jedná o osobní auta, ale za situace, kdy se úsporné diesely podařilo zlynčovat, a spotřebitelé berou útokem benzínová SUV, která samozřejmě žerou a CO2 z nich fičí ve velkém. Je jasné, že tohle prakticky neřešitelné zadání mají spasit elektromobily. Dovolím si v této věci připomenout, že v Evropě se žádné baterky nevyrábějí a všechny budeme muset dovážet z Číny, také bude třeba zcela přebudovat elektrickou rozvodnou síť a vybudovat pár nových Temelínů. Spíš víc, než míň. Revokovat únorový triumfální návrat z Hradu nám trvalo čtyřicet let a následky si neseme dodnes. Rád bych věřil, že letošní návrat z Hannoveru ještě není definitivní počátek nové čtyřicetileté epochy, která násilím naordinuje to správné dobro všem motoristům. Na jaře nás přece čekají volby do Evropského parlamentu, ke kterým určitě bude stát za to se dostavit.
