Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
když ve starém Římu potřebovali politici svůj klid na práci, zrodil se skvělý nápad charakterizovaný rčením Chléb a hry. Tedy zajistit obyvatelstvu základní životní potřeby a trochu té zábavy. Za těch několik tisíc let, co se to s úspěchem stále používá, to pochopitelně doznalo určitých změn. Chleba máme všichni více než dost, jak je vidět na utěšeně se zakulacující populaci. Dnes spíš k těm základním potřebám patří rodinné SUV, byť nám někteří tribunové tvrdí, že Česko je po uši v bídě. Ovšem hry zůstávají, pouze se u nich omezilo nasazování dravých exotických zvířat, a letošní rok nám jich přichystal nadstandardně bohatou nabídku. Hokejové mistrovství světa máme mimořádně úspěšně za sebou, čeká nás evropský fotbalový mistrák v Německu následován olympijskými hrami v Paříži. To samozřejmě přináší mnoho zábavy a radosti, v oblasti dopravy ale také nemalé komplikace.
Dlužno pochválit české úřady, že pro hladký průběh šampionátu zakončeného naším brilantním vítězstvím nepotřebovaly ani zavádět kontroly na hranicích, ani nijak výrazně buzerovat lid ve jménu bezpečnostních opatření. Dokonce i samotná návštěva sportovní haly probíhala dle mých osobních zkušeností důstojněji než filcunk zástupů cizinců i našinců před vstupem na Pražský hrad, kde se na několik let opevnil náš předchozí prezident. Abychom tedy nepřechválili, Česká republika nikoho na hranicích zdržovat nepotřebuje, protože si ho v tomto ohledu vychutná až uvnitř. Kdo se chtěl jet podívat na zápasy z Prahy do Ostravy nebo obráceně, zaručeně si svých pár hodin bezmocnosti užil v nekonečných zácpách v okolí Brna. Kdo přijel ze západu, radujíce se z volného průjezdu na Folmavě a Rozvadově, zapíchl se na D5 u Berouna a mohl zpytovat svědomí, proč nevyrazil o půl dne dřív.
Objektivně musíme přiznat, že fotbalové Euro a olympiáda jsou hry jiného kalibru než hokejové mistrovství. Přesun fanoušků po kontinentu i mezi kontinenty navzájem bude řádově větší. V Paříži se na to chystá třicet tisíc policistů, na zahájení ještě dokonce o dvacet tisíc víc. A samozřejmě přibydou kontroly na vnitřních otevřených hranicích, které už tam ale dávno jsou. Že se vám ta věta zdá legrační, za to já nemůžu, taková je prostě realita. Vize Schengenského prostoru volného pohybu osob a zboží dostává čím dál víc na frak. Začali to migranti, covid to dovedl téměř k dokonalosti a teď se nám dají do pohybu sportovní fandové. Mezi tím mnoho kontrol nebylo vůbec zrušeno, takže se oznamuje pouze jejich prodlužování, přestože se nijak zvlášť neosvědčily. Ilegální migranty si státy neumí pohlídat ani v přístavech při naloďování, což Britové chtějí vyřešit a bohužel už řeší likvidačními pokutami pro řidiče. Kontrola pohybu přistěhovalců po kontinentu je více méně iluzí. O kom již teď víme, že hraniční kontroly odnese v plné parádě, je mezinárodní kamionová doprava. Mnohakilometrové kolony kamionů v pravém pruhu už nejsou doménou ukrajinských a běloruských přechodů, stávají se standardem i uvnitř Schengenského prostoru. Samozřejmě se tak oficiálně děje vždy ve jménu zdraví nebo bezpečnosti. Má‑li k jejich vzniku být záminkou organizace velkých sportovních událostí, vkrádá se kacířská myšlenka, zda ji nepřenechat někomu méně bojácnému. Alespoň do doby, než si v Evropě zase nastolíme bývalý pořádek. Jinak se může stát, že uspořádání takových her přinese politikům místo klidu na práci ještě větší rozladěnost lidu.
