Vážení členové a přátelé Sdružení ČESMAD BOHEMIA,
vypadá to, že vypínání ekonomiky nebylo fakt zadarmo. Stále někde něco schází, čipy počínaje a uhlím konče, vše zdražuje, doprava kolabuje. Nejdříve ta námořní, v Británii už i kamionová. Tamější nedostatek řidičů má z části na svědomí Brexit, v jehož důsledku si Britové vykopli dvacet tisíc východoevropských nádeníků zpoza volantu, zčásti za něj mohou neutěšené pracovní podmínky v této profesi a ne nevýznamná je i jakási post covidová obecná nechuť pracovat. Pod silným dojmem z obležených čerpacích stanic bez nafty a benzínu se tak i náš tisk začal zajímat, zda to nehrozí také v Česku.
Jestli se k moci dostanou vůdcové volající po Czexitu, tak samozřejmě hrozí, ale to by bylo tak veselo, že nějaká fronta u pumpy by brzy zprávařům nestála ani za malý titulek na straně 16 vpravo dole. Nicméně pod článkem na Novinkách.cz, kde jsem zmínil, že ani u nás není situace zdaleka ideální a že by stát měl urychleně zlepšit vybavenost infrastruktury, aby řidiči mohli alespoň zaparkovat a v civilizovaných podmínkách vykonat zákonný odpočinek, se v diskusi pod článkem rychle objevilo přes tisíc příspěvků. Trochu jsem doufal, že dramatická situace v Británii lidem otevře oči a docení důležitost kamionové dopravy, ale zdá se, že rovnice - kamion na silnici rovná se benzin u pumpy a zboží v obchodech - je pro mnohé stále příliš složitá.
Mnoho diskutujících má užitečné rady jak se vypořádat s nedostatkem řidičů, které vesměs spočívají v návrhu vozit vše vlakem. Jedna paní přímo píše, že kdyby zadavatelé dopravy používali hlavu, dělali by to už dávno. S použitím tohoto svého orgánu a možná ještě dalších pak vypočítává, že jeden strojvůdce ušetří dvacet řidičů. Tak prosté to je, milý Watsone. Podle mnohých za neutěšeným stavem, kdy 80 % zboží proudí po silnici, stojí mocná kamionová lobby, asi ČESMAD. To tedy děkujeme za důvěru! Patrně budeme mocnější a bohatší než všechny evropské vlády dohromady, které padesát let lijí miliardy do převedení zboží ze silnic na železnice, a výsledkem je, že objem přepravy se od roku 1970 zvýšil 4krát na silnici, ale na železnici zůstal stejný.
Další poměrně silné procento čtenářů je přesvědčeno, že nedostatek řidičů je způsoben zálibou dopravců jezdit jen tak z bujnosti a navíc s prázdnými kamiony po Evropě, nebo nám sem v nich pašovat cizí předražené zboží, které si tady dokážeme vyrobit lépe a levněji. Je dosti zvláštní, že zrovna tihle géniové, čerpající své ekonomické znalosti ze slevových letáků supermarketů, si myslí o obchodnících, že v klidu zaplatí o sto tisíc víc za dodávku masa ze Španělska, kdyby mohli stejně kvalitní a drahé koupit u nás. Stále se totiž ve veřejném prostoru neujalo pochopení, že doprava není komodita jako například módní zboží, které je nejprve ve velkých množstvích vyrobeno, a pak se hledají pomocí reklamy cesty, jak ho prodat zákazníkům. Bojovníci proti kamionům nehodlají vzít na vědomí, že doprava je služba, jejíž realizace je vždy vyvolaná poptávkou, kamiony jedou pouze tehdy, když je jich potřeba. Jsou na tom stejně jako ostatní služby, které nelze „produkovat na sklad“. Auto si nenecháme opravit, když se nerozbilo, ani se do zásoby nepůjdeme dát ostříhat, byť v budoucnu tušíme nějaký ten lockdown.
Přes intelektuálně stále tápající společenství internetových diskutérů věřím, že se opět ukáže, že všechno špatné je i pro něco dobré a normálním lidem díky anglickým problémům dojde, jak moc jsou služby silniční dopravy důležité. Samozřejmě nechci, aby to dopadlo jako v našem videu „Pět dní bez kamionů“, ale až se k vycucnutým pumpám přidají prázdné vánoční regály, naše prestiž a s ní i cena jistě pomalu poroste.
