ČESMAD BOHEMIA uspořádal na konci října veřejná shromáždění v obcích postižených tranzitní kamionovou dopravou, aby společně s místními občany podpořil výzvu politikům k urychlenému řešení místní zoufalé dopravní situace.
„Společně s ŘSD jsme vytipovali tři místa s opravdu katastrofálními životními podmínkami pro jejich obyvatele a současně zcela nevyhovujícími pro dopravu," uvedl generální tajemník Martin Špryňar, „jedná se o Vysoké Mýto trpící absencí rychlostní komunikace R35, Planou nad Lužnicí, která čeká na dálnici D3, a Lovosice, kde pseudoekologičtí aktivisté brání dobudování posledního úseku dálnice D8."
Důvody, které vedly k uspořádání této akce vysvětluje Martin Špryňar takto: „Možná to tak na první pohled ani nevypadá, ale obyvatelé měst, dopravní firmy i samotní řidiči kamionů mají naprosto stejný cíl: jezdit přes jakékoliv obce co možná nejméně. Důvody jsou nasnadě. Obyvatelům postiženích aglomerací jde o bezpečnost a kvalitu života vůbec, kterou tranzitní doprava chtě nechtě zhoršuje. Nákladní doprava se rovněž snaží vyhnout bezpečnostním rizikům, navíc potřebuje šetřit čas i naftu, což je ve městě zásadní problém. Řešení znají všichni. Vybudování infrastruktury, která umožní dopravě městu se vyhnout. Jeho realizace ale často naráží na tisíce překážek počínaje nedostatkem financí, přes prosazování partikulárních zájmů až po neochotu či neschopnost státu situaci zlepšit. Jsou to ale právě politici, do jejichž rukou jsme delegovali moc spravovat naše věci a do jejichž rukou posíláme prostřednictvím daní i peníze na jejich realizaci. Spojili jsme tedy své síly a posíláme politikům jasný vzkaz, že kamiony v ulicích měst jsou hloupost, kterou musí napravit co možná nejdříve."
Pod petice žádající urychlené řešení nevyhovující dopravní situace, kterou ČESMAD BOHEMIA předal petičnímu výboru Poslanecké sněmovny, Ministerstvu dopravy a na sekretariáty politických stran, připojilo během dvouhodinového mítinku podpis 148 občanů Vysokého Mýta, 317 z Plané nad Lužnicí a 315 občanů Lovosic.
„Rok smíření"
Projekt rekonstrukce vztahu mezi těžkou nákladní dopravou a veřejností České republiky
I přes svou nepostradatelnost se u nás kamionová doprava, jemně řečeno, netěší velké oblibě. Víme, že je to částečně i vlastní vinou, a proto přicházíme s iniciativou namířenou do vlastních řad. Připravili jsme na rok 2009 projekt nazvaný Rok smíření, jehož cílem je omezit negativní projevy pohybu kamionů a dosáhnout lepší tolerance a ohleduplnosti vůči nim. Sdružení ČESMAD BOHEMIA bude na každý měsíc vyhlašovat jednu dopravně bezpečnostní prioritu, jejíž naplnění přispěje ke zlepšení soužití „malých a velkých" vozidel na našich silnicích. Priority jsou odvozeny od toho, čím kamionová doprava dráždí veřejnost. Projekt chce občanům a politikům jasně říci, že jsme schopni sebereflexe a napomoci zlepšení situace.
Otázka účasti kamionů na nehodovosti silničního provozu
Příčin nehodovosti je několik desítek. Kamion jako takový tvoří malou část. Zkusme si představit, jak by se asi změnila nehodovost, kdyby kamiony přestaly jezdit? Nicméně, cílem projektu je dále snižovat podíl těžké nákladní dopravy na nehodovosti na minimální možnou mez. Je třeba říci, že některé tendence uvádět kamionovou dopravu do centra pozornosti v otázce nehod je celospolečensky nežádoucí. Pozornost společnosti se odvádí od podstaty. Tou je agresivita, bezohlednost, nerespektování nejen pravidel silničního provozu, ale i ostatních účastníků silničního provozu. Jedním z nejvážnějších problémů je neúcta k zákonu. To všechno jsou společensky nebezpečné jevy. K jejich objasňování a řešení chce projekt Rok smíření přispět. K otázce méně zkušených řidičů, kteří se mají bát kamionů, lekat se jich, být jimi vystresovaní a následně havarovat. To, že kamion působí nepříjemným dojmem, je pravda. Někteří řidiči kamionů se opravdu nechovají vhodně. Že se s tím musí něco dělat a že my s tím něco dělat budeme, je taky pravda - viz náš projekt. Ovšem, kolik je celkem stresorů na silnici? Víme, že stresujícím prvkem je sama nezkušenost, která je umocněna dynamikou provozu, kromě jiného proudem míhajících se rychle jedoucích osobních vozů. Nezkušenost je provázena obavou o vozidlo, aby si ho řidič nepoškodil. Problém nezkušenosti lze řešit především tak, že méně zkušený řidič nebude zbytečně vjíždět do hustého provozu a bude získávat potřebné zkušenosti mimo dopravní špičku. Pokud už do špičky bude muset vjet, je hlavně třeba, aby si vytvářel psychickou odolnost vůči uvedeným stresorům.
Dalším stresorem mimořádně velkého rozsahu je agresivní a nepředvídatelné chování řidičů, ať jde o jakýkoli typ vozidel. Víme, že stačí jeden takový řidič ze sta, aby „rozhodil" psychiku ostatních. Zde by bylo v zájmu všech, aby se hledaly cesty, jak tyto řidiče „umravnit", případně vyloučit z provozu. Jednou z takových cest je bodový systém, ale i cílenější práce dopravní policie, kterou hodnotíme jako přínosnou. Stres vyvolává popojíždění v kolonách, které z hlediska rizika střetu vozidel není nebezpečné. Co je nebezpečné, je neustálé zařazování rychlosti, rozjíždění a brzdění, z toho plynoucí nervozita osob ve vozidle a pocit ubíhajícího času, který v psychice účastníka kumuluje napětí. To má tendenci se po rozjetí kolony vybíjet v méně kontrolovaném, v krajním případě agresivním chování. Chceme-li toto odstranit, nezbývá, než budovat obchvaty, rozšiřovat komunikace, zřizovat průtahy. V tomto jsme jakožto dopravci zajedno s celou veřejností. Otázka životního prostředí Všechno, co děláme (společnost jako celek), na čem stavíme svou životní úroveň, zatěžuje životní prostředí. Největší zátěží je průmyslová výroba. Doprava je její určitou součástí. Kdybychom chtěli omezit nákladní dopravu, omezíme tím chod ekonomiky. To neznamená, že nejsme pro ochranu životního prostředí. Naopak. Děláme v tom, co nám dovoluje náš předmět podnikání. Od ekologických motorů, po efektivní využívání vozidel až po školení, osvětu, spolupráci s obcemi. To je posláním sdružení ČESMAD BOHEMIA.
Lidé si stěžují, že jim těžká nákladní vozidla ohrožují děti
Věřte, že my i naši řidiči o ně máme stejnou obavu, jako rodiče. Ale o to nejde. Jde o to, že pokud se dítě nedokáže dobře chovat v provozu, nebylo na přítomnost v dopravě dostatečně připraveno. Dítě, aby se samo od sebe chovalo bezpečně, by mělo mít alespoň rámcovou představu, co je to hmotnost vozidla, brzdná dráha, stejně jako předvídatelnost chování sebe sama. Věřte tomu, že dítě, které se dokáže postavit k přechodu a jasně vyjádřit úmysl přejít tak, aby řidič z dostatečné vzdálenosti „přečetl" jeho vzkaz, vždy zastaví a dítěti nic nehrozí. Zamysleme se - kolik procent našich dětí se takto dokáže vědomě chovat? Odhadujeme to na jednotky procent. To je zoufale málo. Nelze po dítěti chtít, aby se v provozu chovalo jako dospělý Problém je, že současné děti by měly být adaptovány na zvyšující se dynamiku života obecně. Na hustotu dopravy, stejně jako na stále tvrdší konkurenční prostředí pracovního trhu. Bylo by to v jejich životním zájmu. Kdyby děti byly lépe připraveny, ubylo by tragédií. Ubylo by strachu o děti. A tak by ubyl jeden vážný, podtrhuji velmi vážný společenský problém. I v tomto ohledu budeme v rámci Roku smíření vyvíjet iniciativu.
Opotřebení vozovek
Ano, nákladní doprava zatěžuje vozovky. Pokusme se na problém podívat jinak. Proč se v historii začaly stavět silnice? Aby se zrychlovalo spojení, usnadňovala se doprava a ta aby pomáhala růstu životní úrovně. To bylo už od starověku hlavním posláním komunikací. Druhým faktem je to, že problém není sama zátěž vozovek. Problémem je jejich kvalita, která u nás ve srovnání se západní Evropou pokulhává. Dále pak nedostatek financí na jejich stavbu a údržbu. Výběr daní se, bohužel, nevrací do dopravy, jak by měl.
Co je tedy celospolečenským zájmem projektu?
Žijeme zde. Každý a všichni něco potřebujeme a chceme. Naším společným zájmem je, vejít se na malý prostor republiky, který máme k dispozici. Dokázat společně žít a přežít bez konfliktů. Dosáhnout, pokud možno, určitého smíření.
