V roce 2014 při další novelizaci zákona 13/1997 Sb. navrhlo samotné ministerstvo dopravy, předkladatelem zákona byl ministr dopravy, zrušení tohoto nesystémového poplatku. Návrh na zrušení poplatku schválila vláda ČR včetně Legislativní rady vlády a následně i poslanecká sněmovna při hlasování 29.4. 2015 všemi přítomnými poslanci (hlasování pořadové číslo 42, z přítomných 172 poslanců bylo 171 pro, proti nikdo).
Proč je poplatek za vážení nesprávné řešení:
- jedná se o dva tresty za jeden přestupek
- při přetížení je objektivně odpovědný jak dopravce, tak řidič, tzn., nevyžaduje se zavinění
- 5% přetížení u běžného kamionu představuje 2 100 kg
- 5% přetížení ale až na výjimky nepřekročí technicky schválenou hmotnost vozidla, tzn. jízda s takovým vozidlem není nebezpečnější
- i při minimálním přetížení je potom pokuta neúměrně vysoká, protože vždy řidič zaplatí kromě „své“ pokuty i poplatek, při přetížení do 500 kg (500 kg je u obvyklého kamionu přetížení o cca 1,2%) je dále pokuta dopravci 5 000 korun, při vyšším přetížení 9 000 korun za každou započatou tunu. Minimálně tak zaplatí i bez poplatku 5 000, resp. 9 000 korun (plus pokuta řidiče).
- pro srovnání, v Maďarsku je tolerance 1% (400 kg) bez sankce, při přetížení do 5% je 50 000HUF = 4 000 korun, při přetížení do 10% je 100 000HUF = 8 000 korun
- v SRN je při přetížení 2 – 5% pokuta řidiči 30€ a dopravci 35€, při přetížení 5 – 10% potom 80€ a 140€
- v ČR při přetížení do 5% zaplatí řidič běžně 5 000 korun a dopravce pokutu 3 x 9000 = 27 000, v součtu tedy 32 000 korun. V případě zavedení poplatku by to bylo ještě více
- průměrná mzda řidiče kamionu je kolem 25 000 korun
- pokuty v ČR jsou tak vysoké, že správce komunikace z nich může pořízení vah financovat, pokuty jsou příjmem správního orgánu
- pokuta pro řidiče může být až 500 000 korun
- pokuta pro dopravce může být až 500 000 korun
- příkazem na místě řidiči do 15 000 korun
- v silničním provozu by sankce za přestupky měly být na stejné úrovni, pro srovnání, např. 5% při překročení nejvyšší povolené rychlosti představuje 2,5 km/hod v obci, 4,5 km/hod mimo obec, resp. 6,5 km/hod na dálnici, kde je pokuta od 1 500 do 2 500 korun
- budou řidiči i při jiných přestupcích v silniční dopravě, např. překročení rychlosti, platit poplatek za radar nebo za kamerový systém?
Navíc v případě vysokorychlostního vážení (WIM):
- zahraniční řidiči a dopravci se pokutám vyhnou, přetížení nespadá pod směrnici 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Ostatní členské státy tudíž nemají povinnost českým úřadům oznámit provozovatele vozidla. Trestáni tak jsou a budou jen domácí provozovatelé
- běžnou praxí našich obcí s rozšířenou působností je, že vůbec nepostihují zahraniční přestupce, protože je za stávajících legislativních nástrojů vymožitelnost pokut od těchto řidičů téměř nulová
- vysokorychlostní vážení neplní základní účel kontrolního vážení, což je ochrana komunikací před přetíženými vozidly. Vozidlo totiž přetížené pokračuje v jízdě. Vysokorychlostní vážení by proto mělo sloužit pro předvýběr k nízkorychlostnímu vážení
- jak by byl účtován poplatek, pokud by jedno přetížené vozidlo při jedné přepravě projelo přes několik stanovišť vysokorychlostního vážení? Pokutu by vybral úřad, který by byl „nejrychlejší“, ale poplatek by řidič platil za průjezd všemi stanovišti?
- vysokorychlostní vážení neplní funkci ochrany komunikací i z toho důvodu, že v praxi např. z MÚ Kolín dostávají dopravci příkazy k zaplacení skoro s dvouletým odstupem od spáchání přestupku
- vysokorychlostní vážení je zbytečně nákladné, protože provozovatel musí zabezpečit bezvadný stav WIM i okolní vozovky, což se ukazuje při kvalitě českých silnic jako obtížné. Příkladem je opět MÚ Kolín, který vrací neoprávněně vybrané pokuty z roku 2016.
Odůvodnění:
Z výše uvedeného přehledu je zřetelné, že sankce v ČR jsou skoro řádově vyšší než např. v Maďarsku nebo SRN, přesto se v těchto dvou státech poplatek za vážení neplatí. Kontrolní vážení představuje výkon státní správy, nemůže být tedy založené na podnikatelském principu „aby si na sebe vydělalo“. Při takovém přístupu by to mohlo znamenat, že pokud přetížených vozidel bude velice málo, dojde ke zvýšení poplatku? Výkon státního dozoru nelze posuzovat podle ztrátovosti, ideálním stavem by z pohledu státní správy naopak mělo být, aby žádné přestupky nebyly páchány, žádné pokuty by se nevybíraly. A také to, že každá uložená sankce bude vymožena. Kromě toho podle informací z médií se i bez poplatku za vážení např. ve Velkém Meziřičí instalace vysokorychlostní váhy v rozumné době zaplatila.
Vydáno: 17.1.2019
