20 let české silniční dopravy v EU
30. dubna 2024
Martin Felix
Zítra uplyne 20 let od vstupu České republiky do Evropské unie, což byl akt, který zásadně ovlivnil naši mezinárodní kamionovou i autobusovou dopravu.
Již v devadesátých letech 20. století naše mezinárodní silniční doprava zaznamenala obrovský rozmach, kdy vznikaly doslova tisíce nových firem. Přestože se jim dařilo pronikat na západní trhy, stále zde nebyly plnohodnotnými konkurenty, neboť jejich fungování reguloval systém mezinárodních vstupních povolení a také fronty na hranicích spojené s celními formalitami, v nichž české kamiony často trávily i několik desítek hodin. 1. května 2004 tato omezení padla a naše mezinárodní kamionová a autobusová doprava se stala plně rovnoprávným a tím i konkurenceschopným a do současnosti také velmi úspěšným hospodářským odvětvím.
Čeští silniční dopravci také výrazně omladili svůj vozový park, z kterého zmizela stará technika produkovaná socialistickým hospodářstvím. Naše ekonomika dostávala stále více exportní podobu a odbyt v zahraničí si nacházeli nejen naši finální výrobci, ale i subdodavatelé. Téměř všechny tyto požadavky obsloužili naši domácí dopravci. Obrovský boom zaznamenala i autobusová doprava, která měla značný podíl na uspokojování cestovatelského nadšení podpořeného získaným volným pohybem osob po celé EU.
Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Josef Melzer k tomu dodává:
„Naše firma vznikla hned po revoluci a prošla celým tím obdobím růstu a pronikání na západní trhy. Až vstup do EU ale dal razítko na to, že jsme standardní evropský dopravce, nyní už logistická, dokonce multimodální skupina. Na druhé straně musela Česká republika implementovat značné množství legislativy, která v Evropské unii dopravu reguluje. Po dvaceti letech bohužel musíme konstatovat, že se právě kvůli neustále bující legislativě stává právě oblast mezinárodní silniční dopravy extrémně přeregulovanou. Stále ovšem pozitiva vstupu do EU pro české dopravce výrazně převažují nad negativy.“
Zákazy stav infrastruktury nevyřeší
30. dubna 2024
Martin Felix
Od soboty přibyly v obou směrech na naší nejvytíženější dálnici D1 desítky kilometrů se značkami zakazujícími předjíždění vozidlům s hmotností nad 3,5 tuny. Cílový stav bude znamenat, že mezi Prahou a Brnem zůstane pouhých 30 km, kde tři pruhy v jednom směru umožní nákladním vozidlům předjíždění.
Stát tento krok nazývá řešením plynulosti dopravy na důležité evropské dopravní tepně. Ve skutečnosti je to druhé nejhorší možné řešení, které svou jednoduchostí překonává pouze plošný zákaz předjíždění zavedený na Slovensku. Lépe by bylo se inspirovat Německem, kde provoz na tisících kilometrech dálnic reguluje proměnné světelné dopravní značení. Realita Česka jednadvacátého století je slavnostní přitloukání plechových cedulí. Moderní technologie se nasazují pouze v případech, pokud jde o automatické vybírání pokut za rychlost, za hmotnost, za předjíždění, za všechno.
Je smutnou skutečností, že mnoho příležitostí k budování naší dálniční sítě jsme již propásli. Rekonstrukce D1 placená z evropských peněz nepřinesla ani její rozšíření ani vybudování tolik potřebných parkovacích míst pro kamiony, přestože všechny studie potvrzovaly rostoucí poptávku po silniční dopravě. Na rozdíl například od Polska, kde evropskou dotační politiku využili k nebývalému rozvoji své dálniční infrastruktury, se situace u nás spíše zhoršuje. Pražský okruh je stále v nedohlednu a dopady zkapacitnění dálnice u Brna jsou tak katastrofální, že doslova na několik let dopředu umrtvily tento středoevropský dopravní uzel. Toto minulý týden konstatovalo předsednictvo Sdružení ČESMAD BOHEMIA a bude chtít jednat s ministrem dopravy Martinem Kupkou o přesném harmonogramu rekonstrukce a jeho maximálním zkrácení, o počtech míst pro kamiony na odpočívkách a urychlení jejich dostavby a o koordinaci dopravních staveb. Pokud dnes jede kamion přes Brno, případně ještě projíždí další stavbou u Vyškova nebo dále na D35, ztratí zde až polovinu denního výkonu. Za této situace se plnění zákonných požadavků na doby řízení a odpočinku stává neřešitelným, obzvlášť při neexistenci odstavných ploch v těchto místech.
Nákladní doprava ročně platí formou mýtného za dálniční síť 15 miliard korun. Za to byla na nejfrekventovanějším dálničním úseku Ředitelstvím silnic a dálnic vykázána do jediného pruhu. Kamiony se staly veřejným nepřítelem a politici přicházejí s populistickými návrhy na jejich další regulaci, protože v osobních autech jezdí a kolem silnic bydlí daleko více voličů, než sedí za volanty kamionů. Veřejnost zřejmě zákazům předjíždění tleská, Zapomíná ovšem, že úplně vše, co denně používáme, k nám alespoň část cesty urazilo kamionem, neboť nákladní automobilová doprava přepraví bezmála 80 % veškerého nákladu přepravovaného po souši.
